Studijní a zkušební řád

Západočeské univerzity v Plzni

ze dne ……………..

Část první

Obecná ustanovení

Článek 1

Platnost studijního a zkušebního řádu

(1) Tento studijní a zkušební řád Západočeské univerzity v Plzni (dále jen “řád”) se vztahuje na všechny studenty prezenční, distanční a kombinované formy studia ve studijních programech bakalářských, magisterských a doktorských (dále jen “student”) uskutečňovaných na Západočeské univerzitě v Plzni (dále jen “ZČU”) nebo některé z jejích fakult.

(2) Ustanovení tohoto řádu o fakultě nebo děkanovi se použijí na vysokoškolský ústav podílející se na uskutečňování studijních prohramů a jeho ředitele přiměřeně.

(3) Na jednotlivých fakultách může být tento řád upřesněn vnitřními předpisy nebo vnitřními normami příslušné fakulty (čl. 8 odst. ¨(2) písm. c), čl. 13 odst. (1), čl. 14 odst. (10), čl. 21 odst. (4)).

Část druhá

Studium v rámci bakalářských a magisterských studijních programů

Hlava I

 Studium

Článek 2 

Student

(1) Studenti ZČU jsou přijímáni rektorem nebo děkanem v souladu s ust. § 48 až 50 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), (dále jen “zákon”) ke studiu v rámci určitého studijního programu. Pokud se studijní program člení na více studijních oborů, jsou studenti v rámci studijního programu přijímáni na jednotlivé obory nebo na skupinu oborů. V případě přijetí na skupinu oborů rozhodne o zařazení studenta do oboru děkan na základě žádosti studenta. V případě, že zájem o obor přesáhne stanovenou kapacitu, sestavuje se pořadí podle předem vyhlášeného kritéria.

(2) Studentem se přijatý uchazeč stává dnem zápisu do studia..

Článek 3 

Doba studia

(1) Standardní doba studia je stanovena jako součást příslušného studijního programu
(ust. § 44 odst. 2 písm. e) zákona).

(2) Studium v  magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, se člení zpravidla na dvě etapy, jejichž standardní doby jsou určeny příslušným studijním programem.  První etapa studia je zakončena soubornou postupovou zkouškou, druhá etapa je zakončena státní závěrečnou zkouškou. U víceoborového studia učitelství se dělení na etapy vztahuje ke každému oboru samostatně.

(3) Maximální možná doba studia v bakalářském studijním programu je o dva akademické roky delší nežli příslušným studijním programem stanovená standardní doba studia. Maximální možná doba studia v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, je o tři akademické roky delší nežli příslušným studijním programem stanovená standardní doba studia. Maximální možná doba první etapy studia v  tomto magisterském studijním programu je o dva akademické roky delší, než příslušným studijním programem stanovená standardní doba první etapy studia. Maximální možná doba studia v  magisterském studijním programu, který navazuje na bakalářský studijní program, je standardní doba studia tohoto studijního programu zvětšená o jeden akademický rok.

(4) Doba přerušení studia se nezapočítává ani do standardní ani do maximální možné doby studia.

Článek 4

Studijní plány

(1) Studijní předměty zařazené do studijního plánu mohou mít statut předmětů:

  1. povinných - jejich absolvování je podmínkou absolvování dané etapy studia nebo daného oboru;

  2. povinně volitelných - student daného oboru nebo skupiny oborů musí získat stanovený počet kreditů z jednotlivých daných bloků povinně volitelných předmětů;

  3. výběrových - ostatní předměty uvedené ve studijním programu dané fakulty nebo oboru, případně předměty uvedené ve studijních programech ostatních fakult nebo v celouniverzitní nabídce certifikátových programů a výběrových předmětů.

(2) Děkan může ze závažných důvodů rozhodnout na základě žádosti studenta nebo z vlastní iniciativy o zrušení některého povinného nebo povinně volitelného předmětu ze studijního plánu; zároveň určí, kterým předmětem bude tento ekvivalentně nahrazen ve studijním plánu studenta.

(3) Děkan může na žádost studenta ze závažných, zejména zdravotních důvodů rozhodnout o osvobození studenta od povinnosti získání kreditů (případně určitého počtu kreditů) z daného předmětu či bloku povinně volitelných předmětů. Takové osvobození nezakládá nárok na získání kreditů za příslušné předměty.

(4) Samostatnou součástí popisu studijního programu jsou sylaby jednotlivých předmětů, které blíže specifikují obsah předmětu, doporučenou studijní literaturu, prerekvizity, kontraindikace, doporučené předcházející předměty, formu zkoušky a systém hodnocení, podmínky získání zápočtu, rozsah samostatných prací apod.

(5) Zápisem předmětů ze studijního plánu při dodržení daných podmíněností, vazeb a struktury předmětů si student vytváří svůj osobní studijní plán pro příslušný akademický rok. Student přitom musí dodržet i další podmínky stanovené tímto řádem.

Článek 5

Organizace akademického roku

(1) Akademický rok trvá 12 kalendářních měsíců; jeho začátek je stanoven v pokynu prorektora pro studijní a pedagogickou činnost. Začátek výuky v akademickém roce a podrobný harmonogram akademického roku stanoví děkan v souladu s tímto pokynem.

(2) Akademický rok se dělí na zimní semestr a letní semestr. Semestr se člení na výukové období, zkouškové období a období prázdnin. Délka jednotlivých období je dána pokynem prorektora pro studijní a pedagogickou činnost.

(3) Student je povinen sledovat upřesňující vnitřní normy fakulty zveřejňované na úřední desce ZČU, kterými se v případě potřeby upřesňuje organizace výuky v daném akademickém roce.

(4) Celková délka prázdnin v akademickém roce je minimálně osm týdnů. Po dobu prázdnin lze konat zejména povinné kurzy a odborné praxe. Volný čas studentů v době hlavních prázdnin nesmí být těmito činnostmi zkrácen na dobu kratší než čtyři týdny.

Článek 6

Kreditní ohodnocení předmětů

(1) Každý předmět uvedený ve studijních programech je ohodnocen určitým počtem kreditů, které vyjadřují míru zátěže studenta při studiu daného předmětu. Tentýž předmět má stejné kreditní ohodnocení pro všechny studenty bez ohledu na statut tohoto předmětu, který může být pro různé studijní programy nebo obory odlišný.

(2) Student získává kredity po absolvování předmětu, tj. u předmětů zakončených zápočtem až po získání zápočtu, u předmětů zakončených zkouškou nebo zápočtem a zkouškou až po složení této zkoušky s klasifikací alespoň dobře. Přitom musí student předmět absolvovat v akademickém roce, ve kterém si jej zapsal, a to nejpozději do termínu daného harmonogramem příslušného akademického roku.

(3) Za daný předmět může student v průběhu jednoho studia v jednom studijním programu získat kredity pouze jednou. Toto ustanovení neplatí pro neoborovou tělesnou výchovu a pro případné další předměty dovednostního charakteru určené ve studijním programu; u těchto předmětů je maximálně možný počet jejich absolvování uveden v jejich sylabech.

(4) Studijní program ukládá studentovi získat v průběhu studia počet kreditů rovný alespoň šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia, a to ve skladbě určené studijním programem a studijním plánem oboru (čl. 24 odst. (1) tohoto řádu).

(5) Studentovi, který si zapsal předmět ukončený zápočtem a tento předmět neabsolvoval, se celkový počet kreditů získaných v příslušném akademickém roce sníží o počet kreditů rovnající se polovině kreditního ohodnocení tohoto neabsolvovaného předmětu. Počet odečítaných kreditů z každého předmětu se zaokrouhluje nahoru. Toto ustanovení neplatí pro první semestr studia v bakalářském studijním programu nebo v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, a dále pro předměty, které si student zapsal jako povinné. Děkan může v individuálních situacích z důvodů zřetele hodných na žádost studenta snížení kreditů zmírnit nebo zrušit.

Článek 7

Vzdělávací činnost a její organizace

(1) Základními formami vzdělávací činnosti jsou přednášky, cvičení, semináře, exkurze, praxe, kurzy, konzultace a samostatné studium.

(2) V přednáškách se studenti seznamují se základními poznatky a metodami příslušného vědního oboru, uvádějí do samostatného studia a připravují k aplikacím přednášené látky v praxi. Přednášejícího pro jednotlivé předměty určuje vedoucí garantující katedry (čl. 22 odst. (2) písm. b) statutu ZČU) (dále v pedagogických souvislostech jen “katedra”) z řad profesorů a docentů své katedry. Vedením přednášek může vedoucí katedry pověřit také odborného asistenta nebo významného odborníka z pracoviště mimo školu.

(3) Ve cvičeních si studenti upevňují a prohlubují vědomosti získané z přednášek a samostatného studia. V seminářích se za aktivní účasti studentů teoreticky a metodologicky rozvíjejí a prohlubují poznatky ze studijních předmětů. Na vedení cvičení a seminářů se mohou podílet kromě zaměstnanců katedry i odborníci z pracovišť mimo školu, zaměstnanci jiných kateder či ústavů, studenti doktorského studijního programu i další vybraní studenti.

(4) Exkurze slouží zejména k tomu, aby si studenti na reálných objektech ověřovali teoretické vědomosti získané výukou některých předmětů a seznamovali se s metodami práce v praktickém životě. Jsou organizovány v rámci výuky příslušných předmětů nebo blokově.

(5) Praxe slouží k upevňování a rozšiřování vědomostí a dovedností získaných studiem na základě práce studenta na odpovídajícím pracovišti. Jsou součástí studijních programů. Způsob jejich organizace, zajištění a provádění je dán pokynem děkana případně vyučujícího.

(6) Kurzy slouží k praktickému upevňování dovedností a vědomostí studenta.

(7) Konzultace pomáhají studentům při samostatném studiu. Jejich poskytování je podmíněno aktivní účastí studenta v ostatních formách vzdělávací činnosti. Při konzultacích jsou studenti usměrňováni v obsahu a metodách studia, metodice výzkumné a vývojové, odborné, umělecké a jiné činnosti. Konzultacemi se mohou nahradit i některé formy a části vzdělávací činnosti.

(8) Student je povinen účastnit se seminářů, cvičení (zejména laboratorních a konstrukčních), exkurzí, praxí a kurzů určených konkrétně děkanem na návrh vedoucího příslušné katedry.

(9) Studentovi, který se z vážných důvodů nemohl povinné formy vzdělávací činnosti zúčastnit, určí vyučující náhradní způsob splnění studijních povinností.

(10) Každý garant předmětu zveřejní nejpozději v prvním týdnu výuky v semestru program předmětu, který (v souladu se sylabem předmětu) obsahuje zejména:

  1. stručný přehled látky s rámcovým časovým rozvržením,

  2. požadavky na studenta v průběhu semestru, podmínky pro udělení zápočtu, rámcové podmínky a charakteristiku konání zkoušky,

  3. seznam literatury ke studiu.

Tímto způsobem vyhlášené podmínky pro udělení zápočtu a konání zkoušky nelze pak v průběhu semestru měnit.

Článek 8

Pedagogický poradce

(1) Pokud to vyžaduje organizace vzdělávací činnosti na fakultě, může děkan jmenovat pedagogické poradce pro jednotlivé ročníky, etapy či obory studia.

(2) Úkolem pedagogických poradců je zejména:

  1. informovat studenty o struktuře příslušného studijního programu a o možnostech volby předmětů a poskytovat jim konzultace při výběru jejich osobního studijního plánu;

  2. zodpovídat studentům dotazy k tomuto řádu a navazujícím předpisům, k sylabům předmětů apod;

  3. organizačně se podílet na zabezpečování předběžných zápisů studentů do předmětů v souladu s tímto řádem a navazujícími předpisy;

  4. upozorňovat vedení fakulty na případné problémy ve výuce a studijních záležitostech;

  5. vyžádá-li si to děkan, vyjadřovat se k žádostem studentů;

  6. spolupracovat se studijním oddělením fakulty, s proděkanem pro studium a pedagogickou činnost a s útvarem prorektora pro studijní a pedagogickou činnost.

(3) Není-li jmenován pedagogický poradce, zabezpečuje jeho činnost v rámci oboru z pověření děkana příslušná katedra prostřednictvím pověřeného pracovníka.

Hlava II

Kontrola a hodnocení studia

Článek 9

Kontrola studia

(1) Základními formami kontroly studia jsou zápočet, zkouška, souborná postupová zkouška a státní závěrečná zkouška.

(2) V případě všech forem kontroly studia má student právo prohlédnout si opravenou práci, pokud je tato kontrola prováděna písemnou formou, a to nejpozději do zápisu výsledku kontroly studia do výkazu o studiu, nejdéle však do 30 dnů od provedené kontroly studia.

(3) V průběhu semestru mohou provádět vyučující kontrolu studia kontrolními otázkami, písemnými pracemi (testy), zadáváním samostatných úkolů, semestrálními pracemi apod. V souladu se sylabem předmětu mohou být výsledky těchto kontrol příslušným způsobem zohledněny při zkoušce.

(4) V předmětu,  pro který je studijním plánem předepsán zápočet i zkouška, je získání zápočtu nutnou podmínkou pro připuštění ke konání příslušné zkoušky.

(5) Katedry a fakulty jsou povinny dodržovat přesně a důsledně jednotný informační systém o studijních programech, kreditním systému a výsledcích kontroly studia a postupovat podle pokynů rektora nebo děkana fakulty, pro kterou předmět zajišťují.

(6) Centrální evidenci o studijních výsledcích studentů fakulty vede a její správnost kontroluje studijní oddělení děkanátu fakulty, které na požádání vydá studentovi doklad o absolvovaných předmětech, v případě potřeby i v přepisu podle standardu ECTS.

Článek 10 

Zápočet

(1) Zápočet se uděluje za splnění požadavků, které pro jeho získání určuje ve shodě se sylabem program předmětu.

(2) Zápočet uděluje vyučující, který vyučuje příslušný předmět, pokud výjimečně vedoucí katedry nestanoví jinak. Ve výkazu o studiu se udělení zápočtu zapisuje slovem započteno, připojí se datum udělení zápočtu a podpis vyučujícího. Neudělení zápočtu se do výkazu o studiu nezapisuje. Pokud vyučující zápočet neudělí, může student požádat vedoucího příslušné katedry, aby věc přezkoumal. Neshledá-li vedoucí katedry žádné pochybení v postupu vyučujícího, odmítne se žádostí dále zabývat. Jsou-li k tomu důvody zřetele hodné, jmenuje vedoucí katedry tříčlennou komisi, která věc přezkoumá. Členem této komise nemůže být vyučující, který zápočet neudělil. Není-li možno sestavit komisi ze členů příslušné katedry, požádá vedoucí katedry děkana, aby rozhodl o jejím složení. Komise může přezkoušet znalosti studenta. Na základě jejího doporučení udělí vedoucí katedry zápočet.

(3) Studentovi, kterému nebyl udělen zápočet ve stanoveném termínu, určí vyučující splnění podmínek k získání zápočtu v náhradním termínu, nejpozději však do mezního termínu, který je stanoven harmonogramem akademického roku. Ve zdůvodněných případech může děkan povolit studentovi splnění podmínek k získání zápočtu i v pozdějším termínu v rámci daného akademického roku.

Článek 11 

Zkoušky a opravné zkoušky

(1) Zkouškami se prověřují vědomosti studenta z příslušného předmětu a jeho schopnost uplatňovat poznatky získané studiem. Forma zkoušky a základní požadavky ke zkoušce jsou uvedeny v sylabu předmětu.

(2) Pokud student u zkoušky nevyhověl, má právo na konání první opravné zkoušky. Pokud student nevyhoví ani při první opravné zkoušce, má právo konat druhou opravnou zkoušku.

(3) Zkoušky a opravné zkoušky konají studenti zpravidla u vyučujících, kteří předmět přednášeli, ve výjimečných případech i u jiných vyučujících katedry (dále jen “zkoušející”) určených vedoucím katedry. Podle podmínek na katedře může vedoucí katedry pověřit zkoušením téhož předmětu více zkoušejících. U téhož zkoušejícího koná pak student i případné opravné zkoušky, pokud vedoucí katedry nestanoví ze závažných důvodů jinak. Na žádost studenta nebo zkoušejícího může vedoucí katedry nebo děkan určit konání opravné zkoušky před komisí, kterou jmenuje.

(4) Výsledek zkoušky klasifikuje zkoušející těmito známkami: výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3) a nevyhověl (4). Výslednou známku zkoušky s výjimkou klasifikace nevyhověl zapíše zkoušející slovy do výkazu o studiu a připojí datum a podpis.

(5) Zkoušky a opravné zkoušky se konají zpravidla ve zkouškovém období stanoveném harmonogramem daného akademického roku. Po dohodě se zkoušejícím lze skládat zkoušky i o prázdninách nebo v průběhu semestru, nejpozději však do mezního termínu určeného harmonogramem příslušného akademického roku. Zkoušející určí dostatečný počet termínů pro konání zkoušek z jednotlivých předmětů v dostatečném časovém předstihu. Student koná zkoušku v daném termínu zpravidla v jednom dni. Způsob přihlašování studentů ke zkoušce stanoví příslušná katedra.

(6) Student má právo se od zkoušky odhlásit v časovém termínu stanoveném zkoušejícím, nejpozději však do jejího začátku. Student, který se od zkoušky odhlásil, je posuzován, jako kdyby nebyl ke zkoušce přihlášen. Neodhlásí-li se student, odstoupí-li od zkoušky po jejím začátku, nedostaví-li se ke zkoušce bez řádné omluvy nebo poruší-li závažným způsobem pravidla zkoušky, je klasifikován známkou nevyhověl. Student se může z vážných, zejména zdravotních důvodů omluvit i dodatečně, nejpozději do pátého dne od termínu určeného pro konání zkoušky. O důvodnosti omluvy rozhoduje zkoušející.

(7) Děkan může stanovit, aby se zkouška z některého tzv. profilového předmětu etapy studia nebo oboru, tj. předmětu, který zahrnuje rozhodující podíl problematiky studované v rámci dané etapy nebo oboru studia, konala před zkušební komisí jmenovanou děkanem a zahrnovala soubornou látku z daného profilového předmětu a případně ze skupiny předmětů s ním úzce souvisejících.

Článek 12

Vážený studijní průměr

(1) Jako kritérium hodnocení studijních výsledků slouží vážený studijní průměr (dále jen “VSP”), který se zpracovává pro každého studenta za každý akademický rok, za
první etapu studia a za celkové studium před absolvováním státní závěrečné zkoušky.

(2) VSP se vypočte jako podíl součtu výsledných známek z definované množiny předmětů zakončených zkouškou násobených kreditním ohodnocením příslušných předmětů a celkového součtu kreditů z těchto předmětů. U předmětů, které měl student zapsané a které v daném akademickém roce neukončil alespoň známkou dobře, se do VSP započítává známka 4. VSP se zaokrouhluje na dvě desetinná místa podle pravidel zaokrouhlování 0 až 4 směrem dolů, 5 až 9 směrem nahoru.

(3) VSP je uvažován zejména při rozhodování o přiznání stipendia podle Stipendijního řádu ZČU, při kontrole splnění podmínky studia dané čl. 28 odst. 1 písm. d) tohoto řádu nebo při různých rozhodováních konkursního typu.

(4) U studentů, kteří část studia studovali nekreditně (zejména z důvodu uznání absolvovaného studia na jiné vysoké škole), se počítá vážený studijní průměr pro účely celkového hodnocení studia jako vážený průměr ze studijního průměru za nekreditně studovanou část studia a z váženého studijního průměru kreditně studované části studia, přičemž váhami jsou počty započítávaných známek v jednotlivých skupinách. O započítání známek rozhodne ve sporných případech děkan.

Článek 13

Souborná postupová zkouška

(1) Součástí první etapy studia v magisterském studijním programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, je souborná postupová zkouška. Její formu, podmínky, za nichž může být skládána, způsob hodnocení, organizační zabezpečení na fakultách a další potřebné náležitosti upravuje vnitřní předpis nebo vnitřní norma fakulty, jestliže některý z jejích studijních programů soubornou postupovou zkoušku předepisuje.

(2) Vnitřní předpis nebo vnitřní norma fakulty podle odstavce (1) může stanovit prospěchové kritérium, jehož splnění je ekvivalentem k vykonání souborné postupové zkoušky.

(3) Souborná postupová zkouška nebo splnění podmínek jejího ekvivalentu, se klasifikuje dvoustupňově: vyhověl, nevyhověl.

(4) Pokud se souborná postupová zkouška koná jako samostatná zkouška, může ji student v případě neúspěchu opakovat, a to nejvýše dvakrát v průběhu studia v rámci daného magisterského studijního programu při dodržení maximální doby studia první etapy podle čl. 3 odst. (3) tohoto řádu.

(5) Vykonání souborné postupové zkoušky se studentovi zaznamená do výkazu o studiu na základě protokolu o konání souborné postupové zkoušky.

Článek 14

Státní závěrečná zkouška a diplomová práce, bakalářská práce

(1) Studium v rámci daného studijního programu je ukončeno státní závěrečnou zkouškou.

(2) Součástí státní závěrečné zkoušky v magisterském studijním programu je obhajoba diplomové práce, u studia v bakalářském studijním programu, pokud to stanovuje studijní program, obhajoba bakalářské práce.

(3) Student může konat státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část, jestliže splnil následující podmínky:

  1. získal ve skladbě předmětů předepsané studijním programem studovaného oboru alespoň počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia,

  2. na zadané téma vypracoval a v určeném termínu odevzdal diplomovou práci nebo bakalářskou práci.

(4) Student, který v daném akademickém roce splnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky nebo její poslední části podle odstavce (3) písm. a), musí tuto složit nejpozději v bezprostředně následujících dvou akademických rocích při současném dodržení maximální doby studia (čl. 3 odst. (3) tohoto řádu). Nesplnění této podmínky je důvodem k ukončení studia pro nesplnění požadavku čl. 28 odst. (1) písm. (j) tohoto řádu.

(5) Studentovi, který v daném akademickém roce splnil podmínky podle odstavce (3) písm. a), ale nevykonal státní závěrečnou zkoušku nebo její poslední část, může být z rozhodnutí děkana přerušeno studium až do termínu konání státní závěrečné zkoušky nebo do termínu nezbytně nutného pro činnost na fakultě související s dokončením diplomové nebo bakalářské práce.

(6) Státní závěrečná zkouška a její části se klasifikují známkami: výborně, velmi dobře, dobře a nevyhověl.

(7) Pokud je některá z částí státní závěrečné zkoušky hodnocena známkou nevyhověl, je celkový výsledek státní závěrečné zkoušky klasifikován nevyhověl.

(8) Státní závěrečnou zkoušku nebo její část lze v případě neúspěchu opakovat nejvýše dvakrát při dodržení maximální doby studia podle čl. 3 odst. (3) tohoto řádu a splnění podmínek daných odstavcem (4).

(9) Pro stanovení obsahu, formy, bližší specifikace podmínek konání státní závěrečné zkoušky a pro její organizační zabezpečení, pro zadávání, vypracovávání, hodnocení a obhajoby diplomových či bakalářských prací platí na jednotlivých fakultách jejich vnitřní předpisy nebo vnitřní normy.

Článek 15

Celkové hodnocení studia

(1) Celkové hodnocení studia vyjadřuje stupeň studentovy úspěšnosti v průběhu celého studia na ZČU nebo na fakultě. Uzavírá se po ukončení státních závěrečných zkoušek a klasifikuje se stupnicí:

absolvoval s vyznamenáním, absolvoval, neabsolvoval.

(2) Student absolvoval studium s vyznamenáním, jestliže dosáhl VSP za celou dobu studia nižší než 1,51 a státní závěrečnou zkoušku vykonal s celkovým prospěchem výborně.

(3) Student je hodnocen stupněm neabsolvoval, pokud v termínu daném studijním programem nebo čl. 14 odst. (4) tohoto řádu nesložil úspěšně státní závěrečnou zkoušku.

Hlava III

Průběh studia v bakalářském a magisterském studijním programu

Článek 16

Zápis

(1) Student se musí na počátku každého akademického roku zapsat způsobem předepsaným tímto řádem.

(2) Formu a termíny zápisu do celého akademického roku nebo do příslušného semestru stanoví děkan. U studentů nastupujících po přerušení studia se zápis koná v průběhu akademického roku, nejpozději do 5 pracovních dnů od termínu ukončení přerušení studia. Při zápisu se postupuje takto:

  1. student si při zápisu zapisuje do výkazu o studiu předměty povinné a povinně volitelné podle studijního plánu příslušného studijního oboru a formy studia a dále předměty výběrové tak, aby v akademickém roce mohl absolvováním zapsaných předmětů získat minimálně 40 kreditů (do tohoto počtu se nezapočítávají kredity za předměty uznané podle čl. 25 odst. (1) a (4) písm. b) tohoto řádu za předchozí studium). Přitom je povinen dodržet svůj osobní studijní plán zvolený předběžným zápisem až na změny, které umožňuje čl. 20 odst. (3) tohoto řádu,

  2. studentům není dovoleno zapsat si pro akademický rok předměty v nižší úhrnné kreditní hodnotě než 40 kreditů. Přitom minimálně 75 % kreditů za zapsané předměty musí být za předměty povinné či povinně volitelné ze studijního plánu studovaného programu,

  3. student, který se zapisuje pouze na jeden semestr z důvodu nástupu po přerušení studia nebo z jiných důvodů, je povinen si zapsat předměty v úhrnné kreditní hodnotě minimálně 20 kreditů.

  4. ustanovení písmene b) a c) se nevztahuje na studenty, kteří v akademickém roce, pro který se zapisují, splní v úhrnu absolvovaných a zapsaných předmětů podmínky pro ukončení studia,

(3) Student si může v jednom akademickém roce zapsat v rámci studia ve studijním programu předměty v rozsahu nejvýše 75 kreditů, pokud děkan nestanoví jinak. V individuálních zřetele hodných případech může děkan na žádost studenta tuto hranici zvýšit.

(4) Studentovi mohou být zapsané předměty rozhodnutím děkana zrušeny:

  1. ze závažných zdravotních důvodů znemožňujících studentovi studium předmětu (týká se zejména tělesné výchovy a kurzů);

  2. na základě oznámení katedry, že výuku daného předmětu nemůže v příslušném akademickém roce ze závažných důvodů zabezpečit;

  3. klesne-li počet studentů, kteří mají předmět zapsaný, pod hodnotu předem oznámenou katedrou;

  4. jedná-li se o předmět zapsaný pro letní semestr a student před začátkem letního semestru již nemá možnost získat kredity z některého z podmiňujících předmětů nebo vznikne-li v osobním rozvrhu studenta pro letní semestr neřešitelná kolize (viz upřesňující zápis podle odstavce 6);

  5. zjistí-li se, že si student zapsal předmět v rozporu s podmínkami pro zápis předmětu (čl. 18 tohoto řádu).

(5) Pokud by v důsledku zrušení zápisu některých předmětů podle odstavce (4) klesl počet získatelných kreditů v akademickém roce pod 40, je student povinen zapsat si za zrušený předmět jiný předmět tak, aby byla splněna podmínka odstavce (3). Dojde-li ke zrušení zápisu předmětu podle odstavce (4) písm. b) a c), může student zapsat dodatečně jiný předmět i bez důvodu uvedeného v první části tohoto odstavce.

(6) Před začátkem letního semestru může student zápis upřesnit v souvislosti s odstavci (4) a  (5), přičemž v rámci tohoto upřesňujícího zápisu si student může se souhlasem katedry zapsat i další předměty nad rámec předmětů zapsaných počátkem akademického roku.

(7) Studentovi, který se v termínu stanoveném podle odstavce (2) nezapíše do příslušného akademického roku a do 5 pracovních dnů od tohoto termínu se neomluví a nepožádá o náhradní termín zápisu nebo o přerušení studia, děkan ukončí studium pro nesplnění požadavku (čl. 28 odst. (2) písm. b) tohoto řádu).

(8) Zápis studentů, kontrolu správnosti jimi zapsaných předmětů a případné změny v zapsaných předmětech provádí studijní oddělení fakulty, ke které student přísluší podle čl. 2 odst. (2) tohoto řádu.

Článek 17 

Podmínky pro zápis do akademického roku

(1) Do prvního akademického roku studia může být zapsán uchazeč, který byl přijat ke studiu ve studijním programu v souladu s čl. 2 odst. (1) tohoto řádu.

(2) Do dalšího akademického roku může být zapsán student, který je k datu zápisu studentem fakulty, nebo student, kterému k datu zápisu končí přerušení studia na fakultě.

Článek 18

Podmínky pro zápis předmětů

(1) Z hlediska tvorby osobního studijního plánu studenta se předměty uvedené ve studijním programu člení na:

  1. předměty bez jakýchkoliv povinných návazností na ostatní předměty či jiných omezení - tyto předměty si může zapsat kterýkoliv student (v sylabu předmětu mohou být uvedeny doporučené předcházející předměty),

  2. předměty podmíněné předchozím absolvováním podmiňujících předmětů (prerekvizitou) - tyto předměty lze zapsat nejdříve v akademickém roce, v němž je zapsán předmět podmiňující. Přitom úspěšné absolvování a získání kreditů (čl. 6 odst. (2) tohoto řádu) z podmiňujícího předmětu je nutnou podmínkou k připuštění ke zkoušce a přiznání kreditů z předmětu navazujícího (podmíněného prerekvizitou),

  3. předměty vylučující (kontraindikace) - je-li u některého předmětu uveden jiný předmět nebo skupina předmětů jako vylučující předměty, lze tento předmět zapsat pouze tehdy, jestliže student nemá zapsán ani absolvován žádný z předmětů vylučujících, případně jej lze zapsat bez nároků na získání kreditů za tento předmět (odstavec (5)),

  4. předměty vzájemně zaměnitelné (alternativní, tj. oboustranné kontraindikace) - student může získat kredity pouze z jednoho z předmětů uvedených jako vzájemně zaměnitelné. Jiný alternativní předmět nebo předměty lze zapsat bez nároku na získání kreditů za jejich absolvování (odstavec (5)),

  5. předměty vyhrazené jen pro určitou specifickou skupinu studentů - tato omezená možnost zápisu musí být uvedena v sylabu příslušného předmětu.

(2) Student si musí zapisovat předměty tak, aby dodržel v každé etapě studia strukturu předmětů daných studijním programem oboru z hlediska jejich statutu (čl. 4 tohoto řádu), aby vyhověl podmínkám návaznosti a volitelnosti předmětů z hlediska jejich charakteru podle odstavce (1) a zároveň aby dodržel maximální dobu studia podle čl. 3 odst. (3) tohoto řádu a splnil podmínky čl. 16 odst. (3) a (4) o počtu zapsaných kreditů.

(3) V prvním roce studia si musí student zapsat všechny povinné předměty standardního studijního plánu prvního ročníku a minimálně takové množství předmětů povinně volitelných a výběrových, aby splnil podmínky dané čl. 16 odst. (2) písm. a) tohoto řádu. To platí u magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program.

(4) Student si může v průběhu první etapy studia zapsat i některé povinné či povinně volitelné předměty ze studijního plánu druhé etapy studia v rozsahu nejvýše 30 kreditů z povinných a povinně volitelných předmětů druhé etapy. V odůvodněných případech může děkan tento limit po předchozím projednání v akademickém senátu fakulty stanovit pro fakultu jinak.

(5) Pokud si chce student vědomě zapsat některý předmět v rozporu s ustanoveními odstavce (1), může tak učinit jen po předchozím souhlasu katedry, a to bez nároku na získání kreditů za jeho absolvování. Předmět je zapsán a uzavřen pouze ve studentově výkazu o studiu a není zaváděn do informačního systému. Nezapočítává se do VSP.

Článek 19 

Opakované zapsání předmětu

(1) Nesplní-li student podmínky pro získání kreditů za předmět (čl. 6 odst. (2) tohoto řádu), může si tento předmět zapsat nejvýše ještě jednou. Je-li předmět vyučován v zimním i letním semestru, může si jej student v případě neúspěchu zapsat ještě v témže akademickém roce. Do VSP příslušného akademického roku se pak započítávají oba výsledky za zimní i letní semestr.

(2) Nesplní-li student podmínky absolvování předmětu ani při jeho druhém zapsání, nesmí si zapsat znovu tento předmět ani předmět s ním alternativní.

(3) Při opakovaném zapsání předmětu může vyučující nebo garant předmětu na žádost studenta uznat zápočet získaný případně při předchozím studiu tohoto předmětu.

Článek 20

Předběžný zápis

(1) Student si předběžně volí svůj osobní studijní plán pro následující akademický rok formou předběžného zápisu, tj. přihlášením se ke studiu daných předmětů v příštím akademickém roce. Konkrétní organizaci předběžného zápisu stanoví děkan v souladu s jednotnými zásadami a harmonogramem akademického roku na ZČU.

(2) Katedra stanoví se souhlasem děkana minimální a maximální počet studentů, pro něž budou jednotlivé předměty otevřeny. Při vyšším zájmu rozhodne o obsazení katedra. Student je povinen se sám informovat o výsledku tohoto rozhodnutí a provést případnou korekci předběžného zápisu.

(3) Zrušení předběžného zápisu některého předmětu je možné jen v případě, že:

  1. daný předmět nebude otevřen;

  2. student nebyl ke studiu předmětu vybrán pro nadměrný počet zájemců ve smyslu odstavce (2);

  3. studentem zvolené předměty v rozvrhu vzájemně časově neřešitelně kolidují;

  4. studentovi se nepodařilo získat kredity z některého podmiňujícího předmětu;

  5. kreditní hodnota zrušeného předmětu je nahrazena opakovaným zápisem předmětu, který měl student zapsán v minulém akademickém roce a nepodařilo se mu jej absolvovat;

  6. zapsání předmětu by bylo v rozporu s tímto řádem a nejedná se o situaci podle čl. 18 odst. (5) tohoto řádu;

  7. jeho zrušení povolil (po případné konzultaci s garantující katedrou) děkan na základě závažných důvodů.

(4) V případě, že student neprovede ve stanoveném termínu a předepsaným způsobem předběžný zápis, může, stalo-li se tak ze závažných důvodů, požádat děkana o prominutí předběžného zápisu. Do dalšího studia bude zapsán mimořádnou formou zápisu. Nepožádá-li student, který neprovedl předběžný zápis, o jeho prominutí a ani se do 5 dnů po skončení předepsaného termínu předběžného zápisu neomluví, bude to posuzováno jako důvod k ukončení studia pro nesplnění požadavku čl. 28 odst. (2) písm. b) tohoto řádu.

Článek 21

Rozvrh a zařazení studentů do skupin studia

(1) Organizace tvorby rozvrhu je řízena rozvrhovou komisí ZČU, která pro jednotlivé fakulty, a katedry stanoví jejich kompetence v rámci jednotných zásad pro rozvrh výuky na ZČU.

(2) Fakulta garantuje včasné zveřejnění rozvrhů včetně jednoznačných vysvětlivek a jejich stabilnost v průběhu semestru. Nezbytně nutné změny v rozvrhu lze po jeho definitivním zveřejnění provést jen se souhlasem děkana příslušné fakulty.

(3) Rozvrh musí být sestaven tak, aby při standardním průchodu studiem umožňoval absolvování povinných a povinně volitelných předmětů daného studijního programu, resp. oboru.

(4) Zařazování studentů do skupin studia pro přednášky, semináře, cvičení a další formy výuky se řídí pokyny děkana či katedry, která výuku daného předmětu zabezpečuje. Musí být respektovány zásady pro tvorbu rozvrhu a další, zejména bezpečnostní předpisy.

(5) Je-li to účelné, zejména v první etapě studia a v bakalářských studijních programech, jsou studenti zařazováni do skupin pro přednášky, cvičení a semináře jednotně studijním oddělením fakulty.

(6) Student má ve zdůvodněných případech právo požádat studijní oddělení fakulty či vedení katedry o změnu zařazení do skupiny studia. V případě, že výuku téhož předmětu zajišťuje několik vyučujících, má student v rámci kapacitních a rozvrhových možností právo volit si vyučujícího.

(7) V případě, že výuku téhož předmětu zabezpečuje více vyučujících podle odstavce (6), příslušná katedra nebo ústav před předběžným zápisem předmětu zveřejní seznam a rozvrh vyučujících, kteří budou předmět v následujícím akademickém roce zabezpečovat.

Článek 22 

První semestr studia

(1) V prvním semestru studia platí:

  1. přiřazení vybraných předmětů do prvního semestru je povinné a je dáno studijním plánem studijního programu (student si musí tyto předměty zapsat v prvním semestru studia); to platí u magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program,

  2. student musí do konce zkouškového období za první semestr studia získat alespoň 20 kreditů ze svého studijního plánu prvního semestru (studijním programem mohou být určeny konkrétní předměty, z nichž student musí tyto kredity nebo jejich část získat); děkan může na jím řízené fakultě se souhlasem akademického senátu fakulty tento limit změnit;

  3. rozdělení studentů do skupin studia je dáno rozhodnutím děkana.

(2) Přerušení studia v průběhu prvního semestru studia nebo bezprostředně po něm je možné jen zcela výjimečně ze závažných důvodů, o jejichž naléhavosti rozhodne děkan.

(3) Umožňuje-li to struktura studijních programů, může děkan ve zjednodušeném přijímacím řízení podle ust. § 49 odst. (3) zákona přijmout studenta, který studuje ve studijním programu, který uskutečňuje fakulta, na jiný magisterský nebo bakalářský studijní program a studium v původním programu mu ukončit:

  1. v průběhu prvního semestru s tím, že student musí splnit podmínky podle odstavce (1) písm. b) pro ten studijní program, na který byl nově přijat;

  2. po prvním semestru studia, pokud student splnil podmínky podle odstavce (1) písm. b).

(4) Děkan může podle ust. § 49 odst. (3) zákona v odůvodněném případě přijmout ve zjednodušeném přijímacím řízení studenta ke studiu v bakalářském studijním programu a studium v původním magisterském studijním programu mu ukončit, i když student nesplnil v tomto magisterském studijním programu podmínky stanovené v odstavci (1) písm. b).

(5) Ustanovení odst. (3) a (4) platí pouze pro magisterské studijní programy, které nenavazují na bakalářský studijní program.

Článek 23

Absolvování první etapy studia

(1) Student magisterského studijního programu, který nenavazuje na bakalářský studijní program, absolvoval první etapu studia, pokud získal minimálně počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby první etapy studia dané studijním programem v předepsané skladbě předmětů (tj. povinných, povinně volitelných a výběrových) a pokud splnil podmínky souborné postupové zkoušky v termínu daném čl. 3 odst. (3) tohoto řádu. U víceoborových studijních programů učitelství se absolvování první etapy posuzuje pro každý aprobační předmět samostatně a standardní doba a kreditní limit první etapy jsou dány studijním programem.

(2) Děkan může ve studijním programu stanovit jako podmínku pro zápis studenta do druhé etapy studia příslušného oboru absolvování některých povinně volitelných předmětů první etapy v předepsané struktuře jako tzv. globální prerekvizitu. Tato globální prerekvizita musí být uvedena ve studijním plánu daného studijního programu.

(3) Absolvování první etapy studia potvrzuje studijní oddělení fakulty studentovi do výkazu o studiu.

Článek 24

Absolvování studia

(1) Student absolvoval studium daného studijního programu, pokud v termínu daném studijním programem a čl. 3 odst. (3) tohoto řádu získal ve skladbě předepsané studijním plánem studovaného oboru alespoň počet kreditů rovný šedesátinásobku počtu roků standardní doby studia a úspěšně vykonal státní závěrečnou zkoušku, jejíž součástí je v magisterském studijním programu obhajoba diplomové práce, v bakalářském studijním programu zpravidla obhajoba bakalářské práce. Dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána státní závěrečná zkouška předepsaná na závěr studia nebo její poslední část. Dokladem o ukončení studia a o získání příslušného akademického titulu je vysokoškolský diplom a vysvědčení o státní závěrečné zkoušce.

(2) Absolvent, který v rámci volby předmětů při studiu svého oboru absolvoval ucelenou skupinu předmětů některého z tzv. certifikátových programů, obdrží vedle diplomu osvědčení o absolvování tohoto programu.

Článek 25

Uznání zápočtů, zkoušek a první etapy studia

(1) Studentovi, který úspěšně ukončil studium některého studijního programu na fakultě ZČU nebo který již na ZČU studoval a byl znovu přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou, může děkan (po případném vyjádření příslušných kateder) uznat některé vykonané zkoušky a zápočty a zároveň rozhodnout o započtení či nezapočtení odpovídajícího počtu kreditů, pokud neuplynuly více než dva roky od doby, kdy student ukončil předchozí studium.

(2) Studentovi, který na fakultě absolvoval první etapu studia a z jakýchkoliv důvodů další studium nedokončil, může děkan při opětovném přijetí na fakultu uznat absolvování první etapy studia jako celku, pokud neuplynuly více než dva roky od doby, kdy student přestal být studentem fakulty.

(3) Pokud děkan povolil studentovi fakulty v rámci daného studijního programu současné studium dalšího oboru nebo přestup na jiný obor, jsou mu absolvované shodné, resp. ekvivalentní předměty započítány i pro toto studium.

(4) Děkan může, po případném předchozím vyjádření oborové komise (čl. 34 tohoto řádu), pedagogické komise fakulty nebo příslušné katedry, uznat předměty absolvované i na jiné vysoké škole v České republice i v zahraničí a stanovit jim odpovídající počet kreditů:

  1. studentovi, který studuje některé předměty v rámci jiného studijního programu, případně i na jiné vysoké škole, a požádá děkana o jejich započítání;

  2. studentovi, který v uplynulých dvou letech ukončil studium nebo jeho část na jiné vysoké škole a byl přijat ke studiu ve studijním programu uskutečňovaném fakultou.

(5) Pro rozhodnutí o uznání předmětů a odpovídajících kreditů podle odstavce (4) může děkan nebo oborová komise, pedagogická komise nebo katedra, požadovat na studentovi předložení dokladů potvrzujících absolvování předmětu a informujících o jeho rozsahu a obsahu.

(6) Rozhodování o uznání kreditů za dříve absolvované předměty se děje na základě písemné žádosti studenta, kterou musí předložit nejpozději do jednoho měsíce od data, kdy nastala situace umožňující uznání předmětů podle odstavců (1)  až  (4).

(7) Na studenta, kterému děkan uzná v souladu s odstavcem (1) nebo (4) písm. b) za předchozí studium alespoň 30 kreditů, se nevztahuje čl. 22 odst. (1) písm. b) o získání alespoň 20 kreditů za první semestr.

(8) Při uznání absolvování některých předmětů nebo celé první etapy studia děkan zároveň rozhodne, o jakou část se studentovi zkracuje standardní a maximální možná doba studia i maximální možná doba případného přerušení studia, a rozhodne o jeho zařazení do etapy studia.

(9) Předměty, jim příslušející kredity a známky z předmětů uznaných podle odstavce (1) nebo odstavce (4) písm. b) se studentovi započítávají do celkového počtu kreditů získaných během studia a do celkového VSP, ne však v daném akademickém roce.

Článek 26

Přerušení studia

(1) Student může, s výjimkou prvního semestru (čl. 22 odst. (2) tohoto řádu), požádat děkana, i bez udání důvodu, o přerušení studia, a to nejpozději před začátkem výuky v příslušném semestru. Děkan přeruší studium zpravidla jen na celé semestry. Ze závažných, nikoliv však studijních důvodů může děkan na žádost studenta přerušit studentovi studium i v průběhu semestru. V mimořádných odůvodněných případech může děkan přerušit studentovi studium i z vlastního podnětu bez předchozí žádosti studenta. Přerušení studia se zpravidla ukončuje tak, aby se časově shodovalo s koncem některého semestru. Při přerušení studia v průběhu semestru se kredity za případné předměty absolvované v neúplné části semestru pro účely splnění této podmínky přičítají k výsledkům předchozího semestru.

(2) V době přerušení studia není osoba studentem. Umožňuje-li to zdravotní stav, je povinna se po obdržení rozhodnutí děkana o přerušení studia dostavit do 8 dnů nebo okamžitě potom, jakmile to její zdravotní stav dovolí, na studijní oddělení fakulty (tj. odevzdat průkaz studenta a předložit doklad o vypořádání všech pohledávek ZČU vůči ní ). Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká osobě právo na opětovný zápis do studia (ust. § 54 zákona).

(3) Celková doba všech přerušení studia nesmí v průběhu studia studenta v rámci daného studijního programu přesáhnout u  čtyř až šestiletého magisterského studijního programu dobu 24 měsíců, u dvou až tříletého magisterského studijního programu dobu 12 měsíců, u bakalářského studijního programu 12 měsíců, pokud děkan výjimečně nerozhodne jinak. Doba, kterou osoba v době přerušení studia stráví ve výkonu základní nebo náhradní vojenské služby nebo civilní služby, se do celkové doby přerušení studia nezapočítává.

(4) Pomine-li důvod pro přerušení studia, může děkan na žádost studenta přerušení studia ukončit i před uplynutím stanovené doby přerušení.

(5) Po ukončení přerušení studia je student povinen se do dalšího studia zapsat. Nezapíše-li se student do pěti pracovních dnů po ukončení přerušení studia nebo nepožádá-li o jiný termín zápisu nebo nepožádá-li o prodloužení přerušení studia, je to důvodem pro ukončení studia pro nesplnění požadavku čl. 28 odst. 2 písm. b) tohoto řádu.

(6) Končí-li osobě přerušení studia zároveň s koncem akademického roku, měla by se ve vlastním zájmu, pokud to okolnosti dovolují, zúčastnit předběžného zápisu podle čl. 20 odst. (1) tohoto řádu.

(7) Platnost zápisu předmětů se po dobu přerušení studia pozastavuje. Děkan může povolit výjimku ve smyslu zrušení zapsaného předmětu a jeho případné náhrady novým předmětem po ukončení přerušení studia.

(8) Fakulta nezaručuje, že během doby přerušení studia nedojde ke změně studijního programu.

(9) Přerušení studia se zaznamenává do výkazu o studiu na studijním oddělení fakulty.

Článek 27 

Zanechání studia

(1) Student, který hodlá zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně děkanovi. Může tak učinit v kterékoliv době během studia.

(2) Osoba, která zanechala studia, se musí nejpozději do 5 pracovních dnů od podání svého oznámení dostavit na studijní oddělení fakulty, kde odevzdá průkaz studenta a předloží doklad o vypořádání všech pohledávek ZČU vůči ní. Poté mu bude uzavřen výkaz o studiu a obdrží doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.

Článek 28

Ukončení studia pro nesplnění požadavku

(1) Děkan rozhodne o ukončení studia pro nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu, jestliže student:

  1. nesplnil podmínky prvního semestru studia (čl. 22 odst. (1) písm. b) tohoto řádu;

  2. za první rok studia ve studijním programu nezískal alespoň 40 kreditů;

  3. získal v kterýchkoliv čtyřech po sobě jdoucích úplných semestrech (tj. semestrech, v jejichž průběhu nedošlo k přerušení studia) celkem méně než 80 kreditů (přičemž semestry se považují za po sobě jdoucí i v případě, že student mezi nimi přerušil studium; toto ustanovení neplatí, pokud student v této době splnil podmínky konání státní závěrečné zkoušky nebo její poslední části podle čl. 14 odst. (3) tohoto řádu;

  4. za poslední ukončený akademický rok měl vážený studijní průměr horší než 3,40;

  5. ani po druhém zapsání nezískal kredity za některý povinný předmět nebo za blok povinně volitelných předmětů;

  6. nesplnil podmínky souborné postupové zkoušky (čl. 13 tohoto řádu);

  7. nesplnil v časovém limitu daném studijním programem podmínky pro absolvování první etapy studia (čl. 23 odst. (1) tohoto řádu);

  8. nesplnil podmínky pro konání státní závěrečné zkoušky;

  9. nesložil státní zkoušku ani ve druhém opravném termínu nebo v časovém limitu podle čl. 14 odst. 5;

  10. nesplnil v časovém limitu daném studijním programem a čl. 3 odst. (3) tohoto řádu podmínky pro absolvování studia ( čl. 24 odst. 1 tohoto řádu).

(2) Děkan rozhodne o ukončení studia pro neplnění požadavku, jestliže student:

  1. ani po upozornění studijním oddělením fakulty nesplnil podmínku čl. 16 odst. (2) písm. a) o zapsání minimálně 40 kreditů pro akademický rok;

  2. nesplnil některou podmínku stanovenou pro studium vyplývající ze studijního programu tohoto řádu nebo jiných vnitřních předpisů nebo vnitřních norem ZČU .

(3) Student, který do 35 dnů prokazatelně nereaguje na výzvu nebo rozhodnutí odeslané děkanátem v průběhu výuky nebo zkouškového období na adresu, kterou student udal podle ust. § 63 odst. (3) písm. b) zákona, je považován za nedosažitelného studenta a děkan může podle situace rozhodnout o ukončení jeho studia pro nesplnění požadavku.

(4) Dnem ukončení studia pro nesplnění požadavku je den, ke kterému rozhodnutí děkana o ukončení studia nabylo právní moci.

(5) Osoba, které děkan ukončil studium pro nesplnění požadavku, se musí nejpozději do 8 dnů po obdržení rozhodnutí děkana dostavit na studijní oddělení fakulty, kde odevzdá průkaz studenta a předloží doklad o vypořádání všech pohledávek ZČU vůči ní. Poté jí bude uzavřen výkaz o studiu a obdrží doklad o vykonaných zkouškách nebo doklad o studiu.

(6) Umožňuje-li to obsah studijních programů a struktura jejich studijních plánů, může student před uplynutím maximální doby studia první etapy studia v magisterském studijním programu (čl. 3 odst. 3) i při nesplnění podmínek souborné postupové zkoušky nebo v průběhu druhé etapy studia požádat děkana o přechod na studium v rámci oborově příbuzného bakalářského studijního programu formou přijetí podle § 49 odst.3 zákona.

Článek 29 

Vyloučení ze studia

Osoba vyloučená ze studia podle ust. § 65 odst. (1) písm. c) zákona se musí nejpozději do 8 dnů poté, co rozhodnutí o vyloučení ze studia nabylo právní moci, dostavit na studijní oddělení fakulty a zde předložit doklad o vypořádání všech pohledávek ZČU vůči ní, výkaz o studiu a odevzdat průkaz studenta.

Hlava IV

Specifické modifikace prezenční formy studia

Článek 30 

Souběžné studium dalšího oboru

(1) Student na základě své žádosti může být rozhodnutím děkana, na které se vztahuje ustanovení § 49 odst. (1) zákona, přijat k souběžnému studiu dalšího oboru v rámci svého studia v daném studijním programu.

(2) Student studující podle odstavce (1) další obor zapisuje předměty podle příslušného studijního plánu tak, aby mohl splnit všechny studijní povinnosti jako ostatní studenti tohoto oboru včetně státní závěrečné zkoušky. Pokud jsou některé předměty v jeho původním studijním plánu a ve studijním plánu oboru studovaného podle odstavce (1) shodné nebo alternativní, nejsou znovu zapisovány, kredity za jejich absolvování se však započítávají pro studium obou oborů.

(3) Kredity získané ve studiu podle odstavce (1) za ostatní předměty, které nelze považovat za předměty podle odstavce (2), se pro původní studium nezapočítávají a nemají vliv ani na VSP v původním studiu.

(4) Na studenta studujícího podle odstavce (1) se v tomto studiu v plném rozsahu vztahuje tento řád, včetně ustanovení o maximální délce studia (čl. 3 odst. (3) tohoto řádu).

(5) Nesplnění podmínek studia v dalším souběžně studovaném studijním oboru znamená ukončení studia podle odstavce (1), není však důvodem k ukončení studia pro neprospěch v původním studijním oboru. Student může rovněž v průběhu studia oznámit při zápisu ukončení studia podle odstavce 1 a přechod na standardní studium svého oboru.

Článek 31

Částečné studium na jiné vysoké škole

(1) Děkan může studentovi povolit studium na některé jiné vysoké škole stejného či příbuzného zaměření v České republice nebo v zahraničí, a to nejvýše na dobu čtyř semestrů.

(2) Student může na jiné vysoké škole studovat rovněž jen některý předmět nebo předměty souběžně se studiem svého studijního programu.

(3) Na uznání předmětů absolvovaných takto na jiné vysoké škole a stanovení jim odpovídajících kreditů se vztahuje čl. 25 odst. (4) až (9) tohoto řádu.

Článek 32

Úprava podmínek studia

(1) Dovoluje-li to charakter a obsah výuky některého oboru v rámci akreditovaného studijního programu, může děkan, zpravidla na návrh oborové katedry nebo oborové rady, povolit takovou úpravu prezenční formy studia, která umožňuje, aby studium daného oboru nebo jeho část mohl student absolvovat bez pravidelné účasti na výuce.

(2) Úprava studia podle odstavce (1) spočívá v tom, že účast studenta na přednáškách a cvičeních je zcela nebo zčásti nahrazena samostudiem doporučené literatury, konzultacemi a vypracováním samostatných prací. Laboratorní, konstrukční a další praktická cvičení, pokud se jich studenti nemohou zúčastnit v rámci hodin stanovených rozvrhem, se konají formou blokové výuky zpravidla v závěru výuky v semestru.

(3) Student, jemuž je povolena úprava prezenční formy studia podle odstavce (1), je povinen se nejpozději do jednoho týdne po zahájení výuky v každém semestru přihlásit na všech příslušných katedrách a požádat o upřesnění specifických úprav studia podle odstavce (2), tj. o zadání seznamu doporučené literatury, dohodnutí termínů konzultací, písemné zadání seminárních a semestrálních prací a oznámení termínů blokové výuky ze strany pořádající katedry, pokud se student z důvodů nepřekonatelných překážek nemůže zúčastnit pravidelné rozvrhované výuky povinných, konstrukčních a dalších praktických cvičení v průběhu semestru.

(4) Děkan může studentovi, jemuž je povolena úprava prezenční formy studia podle odstavce (1), předepsat konkrétní volbu povinně volitelných a výběrových předmětů s ohledem na možnost jejich realizace při této specifické úpravě prezenční formy studia.

(5) Děkan může stanovit počet kreditů, které se přiznávají studentovi, jemuž je povolena úprava prezenční formy studia podle odstavce (1), za předměty, které nemůže absolvovat (zejména neoborová tělesná výchova, základní letní kurz), a to nejvýše do 10 % z celkového počtu kreditů daného rozsahu studia.

Hlava V

Komise

Článek 34 

Oborová komise

(1) Přesahuje-li garance studia příslušného oboru rozsah jedné katedry, jmenuje děkan oborovou komisi a jejího předsedu.

(2) Oborová komise plní povinnosti vyplývající z tohoto řádu, sleduje dodržování obsahu studia, koordinuje zadávání diplomových či závěrečných prací a jejich obhajob, má trvalý přehled o studiu stejného či příbuzných oborů na ostatních vysokých školách v České republice nebo na zahraničních školách, vypracovává ekvivalent ke studiu fakulty ZČU podle standardu ECTS a plní další související úkoly podle pokynů děkana.

(3) Není-li ustavena oborová komise, plní činnost podle odstavce 2 na základě pověření děkana pedagogická komise fakulty nebo příslušná oborová katedra.

Článek 35

Akreditační komise ZČU

(1) Akreditační komise ZČU má celouniverzitní působnost. Jejím základním úkolem je průběžné posuzování obsahové stránky databáze předmětů ZČU, a to zejména z hlediska garance, kvality, zajištění a vzájemných vazeb jednotlivých předmětů. Má právo se vyjadřovat i k dalším otázkám mezifakultního charakteru, týkajícím se obsahu a organizace výukového procesu.

(2) Akreditační komise ZČU vytváří a jmenuje podle potřeby subkomise pro jednotlivé skupiny příbuzných předmětů.

(3) Akreditační komise ZČU předkládá svoje návrhy rektorovi a na základě jeho pokynu také děkanům.

(4) Předseda Akreditační komise ZČU je jmenován rektorem. Každá fakulta ZČU má právo jmenovat do komise nejvýše dva zástupce.

(5) Podrobné vymezení činnosti Akreditační komise ZČU a jejích dalších úkolů je stanoveno směrnicí rektora.

(6) Na úrovni fakulty může děkan zřídit Akreditační komisi, na kterou může akreditační komise ZČU přenést některé své pravomoci vůči předmětům zabezpečovaným katedrami příslušné fakulty.

Hlava VI

Společná ustanovení pro studium v rámci bakalářských a magisterských studijních programů

Článek 36

Náhradní doručení

Jestliže se rozhodnutí ve věcech uvedených v ust. § 50 odst. (4) a (5) a ust. § 68 odst. (3) zákona nepodařilo studentovi doručit do vlastních rukou na poslední známou adresu, doručuje se vyvěšením písemnosti na úřední desce ZČU, a to po dobu 15 dnů. Poslední den této lhůty je dnem doručení.

Článek 37 

Výjimky z účinnosti

(1) Pro studenty, kteří započali studium přede dnem nabytí účinnosti tohoto řádu, platí ustanovení o maximální době studia podle dosavadního Společného studijního a zkušebního řádu fakult ZČU, pokud by byli ustanovením o maximální době studia a jeho etap podle tohoto řádu (zejména čl. 3 odst. 3) diskriminováni.

(2) Ustanovení tohoto řádu, která se odvíjejí od výčtu počtu akademických roků, nabývají účinnosti od počátku akademického roku 1999/2000.

(3) Pro dobíhající studium v rámci studijních programů na Fakultě právnické ZČU, které plně nezohledňují existenci kreditního systému na ZČU, se nevztahují ustanovení tohoto řádu odvozená z existence kreditního systému. Tyto případy se řeší podle pokynů děkana.

 

Část třetí

Studium v doktorských studijních programech

Článek 38

Doktorský studijní program

(1) Doktorský studijní program (dále jen "DSP") je zaměřen na vědecké bádání a tvůrčí činnost v oblasti výzkumu a vývoje nebo samostatnou teoretickou a tvůrčí činnost v oblasti umění. Studium je orientováno na vědeckou práci v daném oboru a úroveň znalostí je prokazována státní doktorskou zkouškou. Původní vědecké a umělecké výsledky jsou zpracovány v disertační práci, která je obhajována před komisí.

(2) ZČU je oprávněna uskutečňovat studium v akreditovaných DSP, které jsou uvedeny ve statutu ZČU.

(3) Studium v DSP je uskutečňováno pod vedením školitele podle individuálního studijního plánu.

(4) Ve věcech studia v příslušném DSP, které neřeší tento řád, rozhoduje děkan fakulty, která uskutečňuje daný DSP.

(5) Fakulta může uskutečňovat studium v DSP ve spolupráci s jinými fakultami, vysokými školami a dalšími vědeckými pracovišti na základě uzavřené dohody.

(6) Administrativní a studijní agendu DSP zajišťuje studijní oddělení příslušné fakulty nebo oddělení vědecké výchovy úseku prorektora pro výzkum a vývoj (dále jen studijní oddělení).

(7) Finanční zajištění studia v DSP se projednává rámcově při výročním hodnocení a adresně při přípravě a schvalování rozpočtu. Projednání se podle potřeby účastní student DSP, školitel, vedoucí katedry, případně vedoucí oborové rady, proděkan nebo děkan příslušné fakulty.

Článek 39

Formy studia

(1) Studium v DSP se uskutečňuje v těchto formách:

  1. prezenční,

  2. distanční,

  3. kombinované.

(2) Prezenční forma studia je uskutečňována na pracovišti garantujícím individuální studijní plán studenta a organizujícím jeho činnost i pobyt na pracovišti (dále jen ”školicí pracoviště”).

(3) Distanční forma studia se uskutečňuje převážně mimo školicí pracoviště především na základě samostatné přípravy studenta.

(4) Kombinovaná forma studia znamená, že časově vymezená část studia probíhá formou prezenční a jiná časově vymezená část probíhá formou distanční. Obě formy se vzájemně nepřekrývají a práva a povinnosti jsou odvozeny od příslušné formy studia.

(5) Standardní doba studia ve všech formách studia v DSP je 3 roky (§ 47 odst. 2 zákona).

(6) Doba studia může být děkanem prodloužena oproti standardní době v těchto případech:

  1. u prezenční formy studia na základě zdůvodněné žádosti studenta a stavu rozpracování disertační práce maximálně o 1 rok; žádost musí být doporučena školitelem a předsedou oborové rady,

  2. u distanční formy studia o 2 roky,

  3. u kombinované formy studia o podíl doby distanční formy studia (nejvýše však o jeden a půl roku).

(7) Doba přerušení studia (čl. 47 tohoto řádu) se do doby studia nezapočítává. Limitní termín pro podání žádosti o obhajobu disertační práce ve všech formách studia je nejdéle do 6 let od zahájení studia včetně eventuálních přerušení, pokud děkan ve výjimečných případech nestanoví jinak.

Článek 40

Oborová rada

(1) Oborová rada (dále jen ”OR”) je základním odborným koncepčním, kontrolním a hodnotícím orgánem studia v příslušném DSP. Za svoji činnost odpovídá příslušnému děkanovi. OR má nejméně 5 členů.

(2) OR pro každý DSP jmenuje a odvolává děkan po projednání ve vědecké radě fakulty. Členy OR mohou být pouze přední akademičtí a vědečtí pracovníci ZČU a jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť.

(3) Předsedu OR volí ze svého středu členové OR. Ke zvolení předsedy OR je nutný souhlas nadpoloviční většiny členů OR.

(4) OR zejména:

a) projednávají návrhy vyhlašovaných témat disertačních prací v rámci DSP a předkládají je ke schválení vědecké radě fakulty,

b) navrhují složení přijímacích komisí pro DSP,

c) navrhují školitele DSP,

d) iniciují, projednávají a koordinují program přednáškových kurzů, seminářů a dalšího studia a vědecké práce studentů DSP,

e) vyjadřují se k individuálním studijním plánům studentů a k jejich případným změnám,

f) vyjadřují se k návrhům témat disertačních prací i k jejich změnám,

g) projednávají rozsah požadavků nutných ke státní doktorské zkoušce (dále jen ”SDZ”),

h) navrhují děkanovi předsedu a členy komise pro SDZ, datum a místo konání SDZ,

i) navrhují děkanovi předsedu a členy komise pro obhajobu disertační práce (dále jen ”komise pro obhajobu”), datum a místo konání obhajoby,

j) konají i jinou činnost směřující k tomu, aby studium v DSP mělo vysokou úroveň a iniciují návrhy na případné úpravy DSP,

k) nejméně jednou za rok hodnotí průběh studia v rámci DSP a předkládají hodnocení děkanovi.

(5) OR se schází z rozhodnutí jejího předsedy podle potřeby, nejméně jednou za rok. Kopie zápisů z jednání OR jsou zasílány děkanovi a na OV.

(6) Mezi zasedáními OR zastupuje OR předseda.

Článek 41

Školitel

(1) Školitelem může být profesor nebo docent, případně významný specialista v daném oboru. Školitel je odborným garantem vědecké výchovy studenta.

(2) Školitel v příslušném DSP je studentovi určen děkanem na návrh OR.

(3) Školitel navrhuje téma studia, sestavuje se studentem individuální studijní plán podle čl. 45 tohoto řádu. Vede odborně i organizačně studenta DSP v průběhu studia, provádí kontrolu studijních povinností a jejich plnění studentem a předkládá OR výroční hodnocení jeho studia. Dále vede studenta při zpracovávání disertační práce. Má právo účastnit se zkoušek studenta v rámci jeho studia. Má podíl na výsledcích práce studenta.

(4) Pro konzultování okruhu problémů z oboru tematiky disertační práce studenta děkan může na návrh školitele pověřit jako konzultanta - specialistu významného odborníka v daném oboru.

(5) V případě prokázaného neplnění povinností školitele, nebo nemůže-li školitel svoji činnost vykonávat, může děkan na návrh OR provést změnu školitele.

Článek 42

Student

(1) Studentem ZČU se přijatý uchazeč stává dnem zápisu do studia v  DSP, na který byl přijat. Je členem akademické obce ZČU a příslušné fakulty a vztahují se na něj práva a povinnosti dané zákonem, statutem ZČU, statutem fakulty, DSP a tímto řádem.

(2) Student přestává být studentem DSP:

a) dnem obhájení disertační práce v souladu s ust. § 47 odst. (4) a ust. § 55 odst. 1 zákona,

b) ukončením studia podle ust. § 56 zákona.

(3) Za ukončení studia podle ust. § 56 odst. (1) písm. b) zákona se považuje:

  1. ukončení studia rozhodnutím děkana v průběhu akademického roku na návrh OR po projednání se školitelem a studentem neplní-li student základní požadavky,

  2. ukončení studia rozhodnutím děkana po uplynutí maximální doby studia, nebylo-li mu studium prodlouženo (čl. 39 odst. (6) tohoto řádu),

  3. ukončení studia rozhodnutím děkana z důvodů neodevzdání disertační práce do doby stanovené čl. 39 odst. (7) tohoto řádu.

(4) Na rozhodování podle odstavce (2) písm. b) a odstavce (3) se vztahuje ust. § 68 zákona.

(5) Osoba, na níž se skutečnosti uvedené v odstavci (2) a (3) vztahují, se nejpozději do 30 dnů od ukončení studia dostaví na studijní oddělení k uzavření výkazu o studiu, pokud ze závažných důvodů nepožádá o prodloužení tohoto termínu. Při zanechání studia, předčasném ukončení studia nebo vyloučení ze studia studijní oddělení vystaví doklad o vykonaných zkouškách ve studiu v  DSP.

 

Článek 43

Přijímací řízení

(1) Podmínky přijetí ke studiu v rámci DSP stanoví ust. § 48 odst. (3) zákona a Statut ZČU.

(2) Přijímací řízení ke studiu v jednotlivých DSP uskutečňovaných na fakultě vyhlašuje veřejně děkan. Součástí informací o přijímacím řízení je zveřejnění rámcových témat disertačních prací v DSP s uvedením jmen předpokládaných školitelů, výše poplatku za přijímací řízení a další náležitosti vyplývající z ust. § 48 a 49 zákona a Statutu ZČU.

(3) Přihlášky ke studiu v rámci DSP podávají uchazeči na místo uvedené ve zveřejnění přijímacího řízení do termínu stanoveného děkanem. Součástí přihlášky je:

  1. doklad o dosaženém vysokoškolském vzdělání a eventuální dosavadní praxi. Je-li žadatel studentem posledního ročníku magisterského studijního programu, doloží potřebné doklady po dokončení studia dodatečně ve stanoveném termínu,

  2. životopis,

  3. seznam odborné činnosti (publikovaných prací či jiných odborných výsledků), název diplomové práce a případně posudky na tyto práce,

  4. téma disertační práce v DSP z vypsaných témat nebo vlastní téma (v tomto případě po předchozím projednání s předpokládaným školitelem).

(4) Děkan na návrh OR jmenuje pro každý DSP přijímací komisi a vyhlásí pro každý DSP termín přijímacího řízení.

(5) Přijímací komise se skládá z předsedy komise a nejméně dalších dvou členů, z nichž jeden je zpravidla předpokládaný školitel.

Článek 44

Zápis do studia

Přijatý uchazeč se dostaví k zápisu v termínu uvedeném v rozhodnutí děkana o přijetí. Zápis zabezpečuje studijní oddělení.

Článek 45

Individuální studijní plán studenta a kontrola výsledků studia

(1) Individuální studijní plán je po celou dobu studia v příslušném DSP zaměřen na badatelskou činnost v určité oblasti vědecké teorie, řešení problému výzkumu nebo konkrétní cíl tvůrčí a umělecké činnosti. Studium v DSP je zpravidla realizováno ve dvou etapách:

  1. počáteční, v níž student skládá předepsané zkoušky a současně zpracovává zadané téma disertační práce; tato etapa je zakončena SDZ,

  2. závěrečné, zaměřené na vypracování disertační práce a ukončené obhajobou této práce.

(2) Individuální studijní plán navrhuje student DSP a projedná, případně každý rok upřesní se školitelem. Individuální studijní plán i jeho případné úpravy po projednání v OR schvaluje děkan, a to nejpozději do konce října každého akademického roku.

(3) Individuální studijní plán stanoví:

  1. časovou a obsahovou posloupnost studijních aktivit, formu jejich studia a způsob ověření studijních výsledků (ústní zkouška, písemná zpráva, účast na konferenci apod.) v souladu s akreditovaným studijním programem včetně SDZ,

  2. rámcově vymezené téma vědeckého bádání nebo tvůrčí činnosti v oblasti výzkumu nebo vývoje nebo teoretické a tvůrčí činnosti v oblasti umění, které je základem pro vypracování disertační práce,

  3. případné studijní pobyty a praxe na jiných pracovištích, včetně zahraničních,

  4. termín první mimouniverzitní či recenzované publikace, nebo účasti na konferenci.

(4) Splnění požadavků ke zkoušce posuzuje školitel na základě případné spolupráce s dalšími osobami. Toto se zaznamenává do výkazu o studiu zápisem “splněno”.

(5) V rámci počáteční etapy studia student skládá alespoň 3 zkoušky z odborných předmětů vázaných k disertační práci.

(6) Součástí studia v DSP je jazyková příprava. Pokud se realizuje formou výuky na ZČU, je tato skutečnost zaznamenána v individuálním studijním plánu. Znalost světového jazyka se prokazuje veřejnou odbornou přednáškou související s tématem doktorského studijního programu a je školitelem potvrzena ve výkazu o studiu.

(7) Školitel se studentem provádí výroční hodnocení studenta, které bude projednáno v OR a zároveň je doručeno děkanovi. O všech rozhodnutích je student informován písemně a kopii obdrží školitel.

(8) Pracovní režim a termín prázdnin dohodne student se školitelem.

(9) Student DSP má právo se zapsat do výuky libovolného předmětu vyučovaného na ZČU bez omezení prerekvizitami. Děkan může na návrh oborové rady toto právo omezit.

Článek 46

Změna formy studia

(1) Děkan může vyhovět písemné žádosti studenta o změnu formy studia, opatřené doporučením školitele.

(2) Při změně formy studia podle odstavce (1) se počítá doba studia podle čl. 39 odst. (6) tohoto řádu.

Článek 47

Přerušení studia

Student může požádat o přerušení studia. K žádosti se vyjádří školitel. Rozhodnutí o přerušení studia vydá děkan. Doba, kterou osoba v době přerušení studia tráví ve výkonu základní vojenské služby, náhradní vojenské služby nebo civilní služby, se do celkové doby studia nezapočítává. Celková doba přerušení studia přitom nesmí překročit dobu 3 let a musí být dodrženo ustanovení čl. 39 odst. (7) tohoto řádu.

Článek 48

Zanechání studia

Student, který se rozhodne zanechat studia, oznámí tuto skutečnost písemně děkanovi prostřednictvím studijního oddělení. Může tak učinit v kterékoliv době během studia. Přestává být studentem dnem, kdy bylo studijnímu oddělení doručeno jeho písemné prohlášení o zanechání studia.

 

Článek 49

Přihláška ke státní doktorské zkoušce

(1) Přihlášku k SDZ opatřenou vyjádřením školitele podává student po splnění všech povinností počáteční etapy jeho individuálního studijního plánu prostřednictvím studijního oddělení. OR navrhne složení zkušební komise a termín konání SDZ.

(2) Student přiloží k přihlášce ke zkoušce písemnou práci ke SDZ (dále jen ”písemná práce”) ve formě dohodnuté se školitelem. Písemná práce obsahuje zejména shrnutí a zhodnocení poznatků ve studované oblasti a seznam souvisejících publikací.

(3) Na základě stanoviska OR rozhodne děkan o konání SDZ. Rozhodnutí děkana je oznámeno se zdůvodněním případného záporného stanoviska do třiceti dnů ode dne podání přihlášky předsedovi OR, školiteli a studentovi.

Článek 50

Zkušební komise pro SDZ

(1) Zkušební komise pro SDZ se skládá z předsedy, místopředsedy a minimálně dalších tří členů. Nejméně jeden člen komise musí být osobou mimo Akademickou obec ZČU.

(2) Právo zkoušet při SDZ mají pouze profesoři, docenti a odborníci schválení vědeckou radou fakulty a odborníci jmenovaní Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen (ministerstvo”).

(3) Předsedu, místopředsedu a další členy zkušební komise jmenuje na návrh OR a po schválení vědeckou radou fakulty děkan. Ministerstvo jmenuje další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru.

(4) Pro hodnocení písemné práce navrhne předseda komise nejméně jednoho oponenta, který se po schválení OR stane členem této komise s právem hlasovacím. Tímto oponentem nemůže být školitel.

Článek 51

Státní doktorská zkouška

(1) SDZ student prokazuje hluboké odborné a teoretické znalosti v daném studijním oboru DSP, včetně znalostí a základních metod vědecké práce, způsobilost osvojovat si nové poznatky vědy, hodnotit je a tvůrčím způsobem využívat. Požadavky na znalosti vycházejí z individuálního studijního plánu studenta. Jako součást SDZ student obhajuje předloženou písemnou práci.

(2) SDZ se uskuteční do 90 dnů od podání přihlášky k této zkoušce.

(3) SDZ musí být přítomna nadpoloviční většina členů zkušební komise pro SDZ, mezi nimiž musí být předseda nebo místopředseda.

(4) SDZ je veřejná, kromě případu uvedeného v čl. 51 odst. (5) tohoto řádu .

(5) Na neveřejném zasedání zkušební komise pro SDZ zhodnotí průběh SDZ a veřejným hlasováním rozhodne o její klasifikaci, přičemž klasifikační stupně jsou ”prospěl” nebo ”neprospěl”. K dosažení klasifikace ”prospěl” je zapotřebí většiny kladných hlasů všech přítomných členů zkušební komise pro SDZ.

(6) Zkušební komise pro SDZ ve svých závěrech rovněž zhodnotí předloženou písemnou práci a dá vyjádření k dalšímu postupu studenta při vypracovávání disertační práce.

(7) V případě úspěšné zkoušky vyhotoví studijní oddělení vysvědčení o SDZ do 30 dnů. Je-li zkouška neúspěšná, seznámí předseda komise studenta s podmínkami, které komise SDZ stanovila pro její opakování. SDZ lze opakovat nejvýše jednou.

Článek 52

Disertační práce

(1) Disertační práce je výsledkem řešení konkrétního vědeckého úkolu, prokazuje schopnost studenta samostatně tvůrčím způsobem vědecky nebo umělecky pracovat a musí obsahovat původní výsledky vědecké práce. Disertační práce je ucelené pojednání, které obsahuje uveřejněné výsledky vědecké a tvůrčí práce studenta nebo výsledky přijaté k uveřejnění.

(2) Disertační práce je psána v jazyce českém nebo anglickém. Pokud by měla být psána v jiném jazyce, je třeba předem získat souhlas OR.

(3) Obsahem disertační práce jsou zejména následující části:

  1. přehled o současném stavu problematiky, která je předmětem disertace, s odkazy na použité prameny,

  2. cíle disertační práce,

  3. popis vlastního řešení,

  4. původní výsledky a jejich uplatnění ve veřejně oponovaných publikacích, projektech apod.

  5. zhodnocení výsledků pro vědní obor nebo pro praxi,

  6. doporučení na pokračování práce v daném tématu a oboru,

  7. seznam publikovaných prací studenta a jejich případné citace,

  8. seznam použité literatury,

  9. prohlášení o duševním vlastnictví, případně autorských právech, které je uvedeno zvláštním prohlášením v úvodu disertační práce,

  10. anotace zpravidla v angličtině a v některém dalším světovém jazyce.

Orientační rozsah a další podmínky určuje OR.

(4) Disertační práce, která vznikla jako součást výzkumného projektu, řešeného větším pracovním týmem, bude obsahovat v povinných dokladech vyjádření nositele a řešitelů projektu, že student je autorem té části práce, kterou předkládá, a stanovení procentuálního podílu na celkovém projektu studenta.

(5) K disertační práci je přiložen autoreferát, který slouží k informování vědecké veřejnosti o hlavních výsledcích práce. V autoreferátu je stručně uveden obsah disertace v členění podle odstavce 3. Autoreferát je psán v českém jazyce a jeho přílohou je jednostránkový abstrakt v angličtině a v některém dalším světovém jazyce. Odevzdává se počet výtisků stanovený předsedou OR, zpravidla více než 20 výtisků. Autoreferát je zveřejněn na www stránkách ZČU.

(6) Disertační práci posuzují nejméně 2 oponenti jmenovaní komisí, kteří mají hlasovací právo v komisi. Oponentem může být profesor nebo docent, případně významný specialista v příslušném oboru. Oponentem nemůže být školitel, konzultant-specialista, případně jiný zaměstnanec, který se na disertační práci podílel. Nejvýše jeden oponent může být akademickým pracovníkem ZČU.

(7) Oponent je povinen vypracovat samostatný písemný posudek nejpozději do 1 měsíce od doručení jmenování oponentem a disertační práce nebo oznámit do 15 dnů ode dne doručení, že posudek nemůže vypracovat. Není přípustné, aby některý oponent nahradil posudek prohlášením, že se připojuje k posudku jiného oponenta.

(8) Oponentský posudek musí obsahovat zejména:

  1. zhodnocení významu disertace pro obor,

  2. vyjádření k postupu řešení problému, použitým metodám a splnění stanoveného cíle,

  3. stanovisko k výsledkům disertační práce a původního konkrétního přínosu předkladatele disertační práce,

  4. případné další vyjádření, např. vyjádření k systematičnosti, přehlednosti, formální úpravě a jazykové úrovni disertační práce,

  5. vyjádření k publikacím studenta,

  6. jednoznačné vyjádření oponenta, zda doporučuje či nedoporučuje disertační práci k obhajobě.

Článek 53

Podmínky k vyhlášení obhajoby disertační práce

(1) Student DSP podává na studijní oddělení žádost o obhajobu disertační práce, která je opatřena vyjádřením školitele ve smyslu doporučení či nedoporučení obhajoby disertační práce. Součástí žádosti je předložení 5 výtisků disertační práce a nejméně 20 autoreferátů.

(2) OV po kontrole splnění formálních náležitostí včetně vykonání SDZ postoupí žádost o obhajobu disertační práce děkanovi.

(3) Nejméně 14 dnů před obhajobou je disertační práce vystavena na místě stanoveném v autoreferátu (obvykle na studijním oddělení), kde jsou rovněž k nahlédnutí oponentské posudky.

(4) S oponentskými posudky a s navrhovaným termínem obhajoby disertační práce jsou student a jeho školitel neprodleně seznámeni, nejpozději do 10 dnů od obdržení posudků.

(5) Předseda komise pro obhajobu disertační práce po obdržení oponentních posudků navrhne děkanovi termín a místo konání obhajoby disertační práce. Obhajoba se koná zpravidla do 30 dnů po obdržení oponentních posudků.

(6) Všichni členové komise pro obhajobu disertační práce, školitel a student jsou pozváni k obhajobě nejpozději 20 dnů před jejím konáním. S pozváním všichni obdrží oponentní posudky a autoreferát.

(7) Místo a termín obhajoby disertační práce jsou podle pokynů předsedy OR zveřejněny na místě uvedeném v autoreferátu. Autoreferáty jsou rozeslány nejpozději 20 dnů před konáním obhajoby.

(8) Student může vzít zpět předloženou disertační práci a žádost o její obhajobu v celém průběhu přípravného řízení až do zahájení obhajoby.

Článek 54

Komise pro obhajobu disertační práce

(1) Komisi pro obhajobu disertační práce jmenuje děkan na návrh OR po schválení ve vědecké radě fakulty.

(2) Komise má nejméně 7 členů a je složena z předsedy, místopředsedy a dalších významných akademických a vědeckých pracovníků fakulty, ZČU, jiných vysokých škol a vědeckých pracovišť, případně i jiných významných odborníků z praxe. Nejméně dva členové komise musí být osobami mimo akademickou obec; nejméně dva členové komise musí být profesoři nebo doktoři věd.

Článek 55

Obhajoba disertační práce

(1) Obhajobu disertační práce řídí předseda a v jeho nepřítomnosti místopředseda komise pro obhajobu disertační práce.

(2) Podmínkou konání obhajoby disertační práce je účast předsedy nebo místopředsedy, alespoň jednoho oponenta a alespoň dvou třetin z celkového počtu členů komise pro obhajobu disertační práce.

(3) Školitel nebo jeho zástupce pověřený OR je povinen se obhajoby disertační práce zúčastnit, není však členem komise pro obhajobu.

(4) Obhajoba disertační práce se skládá z veřejné a neveřejné části.

(5) Veřejná část obhajoby disertační práce je přístupna odborné veřejnosti. Nejdříve je představen student, který přednese stručný referát o výsledcích své disertační práce, pak jsou přečteny oponentské posudky, hodnocení školitele a proběhne rozprava. Student má povinnost reagovat na oponentské posudky a zodpovědět případné další dotazy.

(6) Neveřejná část obhajoby disertační práce se koná pouze za přítomnosti členů komise pro obhajobu disertační práce a školitele. Právo přítomnosti má také předseda příslušné OR a děkan. Tajně se hlasuje o rozhodnutí, zda student obhájil či neobhájil disertační práci. Klasifikační stupně jsou ”prospěl” nebo ”neprospěl". Stanovisko komise je kladné, vyjádří-li se nadpoloviční většina všech členů komise pro obhajobu pro hodnocení ”prospěl”. Po úspěšné obhajobě disertační práce student absolvoval studium v DSP a podle čl. 56 tohoto řádu řádně ukončil studium.

(7) Výsledek oznamuje předseda komise pro obhajobu disertační práce studentovi neprodleně po ukončené neveřejné části. V případě záporného stanoviska je studentovi současně sděleno stanovisko komise k možnosti přepracování disertační práce. Student podepíše na formuláři, že byl seznámen se stanoviskem komise pro obhajobu disertační práce.

(8) O průběhu obhajoby disertační práce podle odstavce (4), a o jejím výsledku se vyhotoví zápis. Předseda komise pro obhajobu informuje o výsledku obhajoby disertační práce ihned děkana, který s výsledkem a průběhem obhajoby seznámí vědeckou radu fakulty při jejím nejbližším zasedání.

(9) Student může opakovat obhajobu po přepracování disertační práce nejvýše jednou, nejdříve však za půl roku. V případě neobhájení disertační práce a přesvědčení studenta, že tato má potřebnou úroveň, má student právo podat námitky k vědecké radě fakulty do 30 dnů po obdržení vyjádření komise pro obhajobu disertační práce. Odvolání dává na vědomí příslušné OR. Rozhodnutí vědecké rady fakulty je konečné.

Článek 56

Řádné ukončení studia

(1) Student, který vykonal SDZ a obhájil disertační práci je absolventem studia v daném DSP. Přiznání titulu s uvedením oboru oznámí děkan absolventovi písemně.

(2) Absolventu DSP vydává ZČU na základě oznámení děkana diplom s uvedením DSP, studijního oboru a titulu ”doktor” (ve zkratce Ph.D.) podepsaný děkanem a rektorem. Absolvent DSP dále obdrží vysvědčení s uvedením absolvovaných zkoušek a SDZ, tématu disertační práce, jména školitele a vědeckého pracoviště, na němž byla disertační práce vypracována. Tyto doklady jsou předány absolventovi na slavnostním zasedání vědecké rady.

(3) Dnem řádného ukončení studia, je den, kdy byla úspěšně vykonána obhajoba disertační práce. Pro den ukončení studia v ostatních případech platí ust. § 56 odst. (2) zákona.

Článek 57

Přechodná ustanovení

(1) Interní postgraduální studium se stává studiem v příslušném DSP v prezenční formě. Externí postgraduální studium se stává studiem v příslušném DSP v distanční formě.

(2) Studenti, kteří zahájili studium v době platnosti předchozího společného studijního a zkušebního řádu postgraduálního studia ZČU, se řídí dále platnými mezními termíny konání všech zkoušek. Ustanovení o maximální době studia podle čl. 39 odst. (6) tohoto řádu se u nich nahrazuje rozhodnutím děkana o maximální době jejich studia a limitním termínu pro podání žádosti o obhajobu disertační práce podle čl. 39 odst. (7) tohoto řádu. Studenti, kteří již složili rigorózní zkoušku podle předchozího řádu, splňují podmínky pro podání žádosti o obhajobu disertační práce podle tohoto řádu.

(3) OR jmenované pro postgraduální studium podle zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách, ve znění zákona č. 216/1993 Sb., přejímají úkoly OR podle tohoto řádu, pokud vědecká rada fakulty nerozhodne jinak.

Část čtvrtá

Závěrečná ustanovení

Článek 58

(1) Zrušuje se Studijní a zkušební řád ZČU ve znění pozdějších změn schválený Akademickým senátem ZČU dne 12. května 1999.

(2) Tento řád byl schválen podle ust. § 9 odst. (1) písm. b) zákona Akademickým senátem ZČU dne .....................

(3) Tento řád nabývá platnosti a účinnosti podle ust. § 36 odst. (4) zákona dnem registrace ministerstvem.

***

JUDr. et Bc. Alena Rundová, LL. M., v. r. Doc. Ing. Josef Průša. CSc., v. r.

předseda akademického senátu rektor